Odpovědi skeptikům astrologie

Proč věda astrologii neuznává?

Proč věda astrologii nebere vážně? Důvodů je mnoho. A jak to tak bývá, kde je mnoho důvodů něco zpochybnit, jako by to bylo zpochybněno automaticky samo sebou. Abych článek a celé téma astromorfologie, která právě z astrologie vychází, vyvážil a nesnažil se tu čtenáře takzvaně opít rohlíkem, že astrologie funguje a já to můžu dokázat, rozhodl jsem se odpovědět na některé argumenty skeptiků svým vlastním pohledem. Tedy pohledem někoho, kdo astrologii rozumí, ale neživí se jí. I já jsem do jisté míry její skeptik. I v astrologii existuje řada názorů a zatím nepodložených teorií. Co jsou tedy hlavní argumenty skeptiků nebo vědců, kteří se astrologii vysmívají? Argumenty jsem hledal, kde jinde, než v českém klubu skeptiků, kde to hezky shrnuli. Tématu se aktivně věnuje pan Grygar, velice sympatický a inteligentní člověk, ale v některých ohledech poněkud skeptický :-). Bohužel jak to tak bývá se hodně lidí dopouští nekritického myšlení, ač často tvrdí, že jsou jeho zastánci. Věda by měla být hodně o kritickém myšlení. Skepticismus je tím pádem z filosofického pohledu nevědecký styl uvažování, protože skepticismus se díky své filosofii, odklání od jakéhokoliv kritického pohledu na předmět skepse. Respektive skeptik by měl být skeptický i vůči svému vlastnímu skepticismu. Tím bych nechtěl rozhodně urazit skeptiky, jejichž role je ve společnosti samozřejmě nenahraditelná! Dobrý vědec vědec však ví, že poznání, či nepoznání jedné věci, neznamená absolutní fakt, ale fakt do jisté míry časově omezený. Věci, teorie a jevy je třeba různě ověřovat a potvrzovat, jenže často je problém s metodou.

Někdo se diví, že někteří lidé astrologii stále věří a používají, i když je stará. A v 17. století byla údajně zatracena. Tak na to je snad odpověď úplně jednoduchá. Protože mezi námi jsou lidé, kteří ji mají svými zkušenostmi ověřenou. Respektive vědí, že funguje. Je prostě smůla, že to zrovna nejsou vědci, kteří by byli pro věc natolik zapáleni, aby ji řešili vědecky. A pokud se stane, že jeden z hrstky vědců si ji ověřil, je sám mezi vlky. Těm lidem to funguje a pokud někdo říká, že ne, je to jeho blbost. Takto jsem to měl dlouho i já, ale mě začala vadit ta neskutečná ignorace faktu, že jsou zde taková kvanta lidí, která astrologii běžně používají, přičemž druhá část se jí vysmívá, a to hlavně často proto, že ta druhá část lidí astrologii vůbec nechápe, ale ani se ji chápat nesnaží. V žádném případě se nechci i při svém povědomí stavět proti skeptikům do opozice. Některé jejich argumenty jsou naprosto opodstatněné a oprávněné, jen je potřeba si je trochu více vysvětlit. No, pojďme se tedy na hlavní argumenty a vysvětlení podívat blíže.

Výchozí předpoklady. Astrologie údajně dle skeptiků vychází z pozemského pohledu na oblohu, přičemž nebeská tělesa jsou pouze body a kuličky. Astrologie nepočítá s heliocentrickým uspořádáním sluneční soustavy. Nezajímá ji vzdálenost, hmotnost. K sestavení horoskopu stačí pouze poloha těles a jejich úhly mezi nimi, aspekty a určení základních bodů, tedy průsečík ekliptiky s kružnicí místního poledníku a s horizontem. Ale rovněž není skoro ani důležitý počet planet, protože dříve astrologie používala jen nám známé planety, kterých bylo ve své době sedm. Například Neptun byl objeven až v roce 1846 a Pluto dokonce chvilku před druhou světovou válkou.

Toto jsou hodně dobré argumenty, nad kterými jsem se dlouho pozastavoval i já sám. Hlavně ten počet planet mi stále vrtal hlavou, až jsem sám sebe uspokojil představou, že dříve astrologové pracovali s tím, co měli. Tedy dokázali určit horoskop pouze přibližný, z dnešního pohledu tehdy nepřesný. Chemie dříve také existovala jen s pár prvky, fungovala a přežila. V chemii nacházíme prvky stále nové a nové. To nikomu nevadí. Abych to přiblížil, horoskop sestává z planet a jejich aspektů mezi sebou, které mají na nás vliv. Takže i s pár planetami by šel sestavit, jen by nebyl řekněme tak detailní jako s planetami všemi. Když budeme mít sloučeninu deseti prvků a já vyjmenuji jen sedm, budeme ze 70 % vědět složení. Což je dost na to, abychom poznali, zda je to kov, plyn, a zhruba jaký bude mít látka charakter. Nebo naopak pokud potřebujeme určit, že vozidlo je autobus, nepotřebujeme znát velikost kol a typ volantu. Stačí například hlavní rozměry a počet dveří. Po objevení dalších planet těmto planetám astrologové přiřadili dle pozorování určité další vlivy na horoskop, a tím je začali využívat. Tedy je možné, že pokud v budoucnu objevíme další planetu, bude do horoskopu rovněž zahrnuta, a výpočet horoskopu se tím akorát zpřesní. Já sám se však sestavováním horoskopů nezabývám natolik, abych měl ověřen vliv každé planety. Mé osobní pozorování vychází pouze z měsíčních a ročních časových období. Co se týká pohledu na vesmír jako na kuličky a body, možná právě to je klíč ke všemu. V jednom ze svých článků o číslech se zabývám rozborem geometrie. Možná právě z podobných principů vychází ony úhly aspektů. Je také důležité, zda úhel přibývá nebo ubývá. Co se týká vzdálenosti planet, v kvantové fyzice existují takové jevy, které nedávají smysl mnohem více než kuličky ve vesmíru. Myslím tím kvantovou provázanost, dvojštěrbinový efekt atd. V kvantové provázanosti je přeci také jedno, jak daleko ony částice jsou a stejně se ovlivňují. A to okamžitě. Toto je tedy sice hezký argument, ale pokud by měl zpochybnit astrologii, měli bychom zpochybnit celou kvantovou fyziku.

Základní dilema. Podle astrologů prý nezáleží na hmotnosti ani vzdálenosti planet. Lze se tedy domnívat, že stejně jako například Slunce, Měsíc nebo Jupiter na člověka budou působit miliardy jiných planet, pokud tedy nezáleží na vzdálenosti. A pokud by na hmotnosti záleželo, Měsíc, Slunce a Jupiter, protože na zem gravitací působí nejvíce, by převážili vliv ostatních planet.

To, že na nás působí miliarda dalších kosmických těles, je vcelku možné. Je nutné si totiž uvědomit, že ani člověk narozený ve stejný den, na stejném místě a ve stejný čas nebude stejný. Těch aspektů, co ovlivňují člověka, je nespočet. A s tím právě souvisí ona složitost výpočtu přesného horoskopu. Tak trochu se dostáváme do toho, že vypočítat opravdu přesný horoskop se může zdát jako utopie. Nicméně to, jak je dilema předloženo, odporuje současným vědeckým poznáním na poli kvantové fyziky, kde, jak víme, na žádné vzdálenosti absolutně nezáleží, aby se dvě věci mohly ovlivnit.A pokud máme dva lidi narozené ve stejný den na stejném místě a nejsou stejní?

Astrologie jako spekulativní záležitost. Vlastnosti lidí odpovídající konstelacím planet nemohly být odvozeny pozorováním a na základě zkušeností. Hlavním důvodem, proč ne, je, že neexistuje žádná konstelace planet, která by se opakovala. Respektive existují konstelace, které se mohou opakovat, avšak ne dřív než v časovém horizontu deseti tisíc let.

Tohle je další skvělý argument. Avšak dokazuje spíš jedno. Pokud astrologie opravdu funguje tak, jak astrologové tvrdí, tedy díky konstelacím planet, znamená to, že každý z nás je do jisté míry opravdu originální. A opět to souvisí se složitostí výpočtu horoskopu. Je zde upomenut jeden základní fakt, že základní rys člověka, tedy řekněme jeho hlavní povaha, je udán právě měsícem narození. A tato období se opakují každý rok. Další část udává rok a jiná část zase každých deset minut. Uvedu analogii s autem. Dá se na první pohled dobře poznat, že se jedná o auto, ale už se hůře pozná, jaká má sedadla, volant a motor. A už vůbec nevíme, jaký má software ve výbavě. S autobusem či motorkou si jej ale prostě nespleteme. Můžeme říci, že všechna auta jsou stejná. Ale můžeme i říci, že se každé diametrálně liší, právě značkou, výbavou a jinými aspekty. Tak jako není stejný RAK s RAKEM či VODNÁŘ s VODNÁŘEM. Vždy se budou svou částí originality trochu lišit. Někdy více, někdy méně, ale nikdy ne natolik, abychom nebyli schopni toto vypozorovat, nebo si spletli třeba právě RAKA s VODNÁŘEM.

Velikost vlivu planet. Skeptici tvrdí, že astrologie předpokládá, že planety obíhají kolem Země po kruhových dráhách, a proto mají na člověka vždy stejný vliv. Jenže ve skutečnosti obíhají okolo Slunce a jejich vzdálenost od Země se dost liší, například u Marsu je poměr mezi minimální a maximální vzdáleností 1:7.

Neznám žádného astrologa, který by si představoval situaci tak, že planety obíhají kolem Země. Tímto bodem se skeptici pokusili nejspíše zkreslit povědomí astrologů o astronomii. Je fakt, že někteří astrologové mohou mít velice malé astronomické znalosti, ale jsou spousty těch, kteří je mají na velmi vysoké úrovni. Navíc tento bod tak trochu nenápadně odporuje snad jedinému přesvědčivému výzkumu, který provedl Michel Gauquelin. Ten de facto potvrdil vliv planety Mars na úspěšnost sportovců. Následovaly další jedinci, kteří efekt potvrdili. Bohužel, jak to tak bývá, vše má svou opozici a vždy záleží, která strana tahá za kratší část provazu.

Mechanismus působení nebeských těles na člověka. Skeptici tvrdí, že známe jen čtyři základní síly. Gravitaci, elektromagnetismus a slabou a silnou jadernou sílu. Že ani jedna z nich nepřipadá vzhledem k fyzikálnímu hledisku v úvahu.

Tak zaprvé, že skeptici znají pouze tyto fyzické síly neznamená, že neexistují energie či síly jiné, dosud neobjevené. Existuje celá škála nových vesmírných částic a záření, jejichž objev je teprve v plenkách. Navíc nemusí jít ani o žádný vliv či sílu. Přijde mi to jako tvrdit, že pokud něco nevidíme, znamená, že to neexistuje. Samozřejmě, že věda obecně takový postoj musí zastávat. To samé mohu tvrdit o rádiových vlnách. Začnou existovat až poté, co pustím rádio? Jsem toho názoru, že by se věda měla více zabývat právě energiemi. Hlavně tím, co to vlastně je. Tím se dostane věda na další level. Stále mi přijde, že jsme v jakési době kamenné vědecké, pouze fyzické, a půlka všeho utíká kamsi s nedůvěřivostí a neochotou ustoupit a uznat, že svět není pouze z kamene a světla. Je to do jisté míry škoda, ikdyž je možné, že to tak třeba opravdu je. I kvůli tomuto mému pohledu vznikl tento web a článek O paralelní vědě.

Ještě bych dodal to, že obor Astrogenomika, kterým se náš web zabývá, vychází z ovlivnění DNA astrologickými vlivy. My víme, co dokáže ovlivnit Slunce, Měsíc i Jupiter svou gravitací. Měsíc dokáže vychylovat hladinu moře o 0,8 m. V případě DNA se bavíme o tak malinkaté věci, kterou by mohla ovlivnit i zdánlivě absolutně slabá síla. Radioaktivní záření také necítíme, nehýbe mořem, ale přesto dokáže naší DNA totálně poškodit.

Absence výkladu mechanismu. Hodně astrologů podle skeptiků a vědců odmítá vědecký přístup a hledání kauzality úplně a tvrdí, že vůbec nezáleží na tom, jak astrologie funguje. Důležité je, že vůbec funguje. Z vědeckého hlediska je toto nepřijatelné. Věda musí mít prokázanou teorii nebo jev podložený alespoň statisticky.

Právě z důvodu, že já mám na věc podobný názor, jsem si sám vedl detailní statistiku odhadů, což vyústilo až v tento web a práci na knižní publikaci. Teorií mohou být stovky. Myslím, že pokud by efekt byl podložený statisticky a byl by obohacen o příslušnou teorii, jednalo by se o vědecky potvrzenou věc. Alespoň prozatím. Viděl někdy někdo elektron? A přesto údajně existuje. Viděl ho možná stejný počet vědců, jako si stejný počet astrologů ověřilo astrologii. Víme o něm teoreticky, máme ho ověřen statisticky, empiricky i matematicky. Celý systém do sebe zapadá ve fyzice, chemii, všude. Tak, jako zapadá svět astrologie astrologům, kteří s ním pracují.

 

Experimentální výzkum vlivu nebeských těles na člověka. Věda a skeptici tvrdí, že dokázaný je vliv Slunce. Často předpokládaný je i vliv Měsíce a jeho fází. Jenže stovky studií a výzkumů neprokázaly vliv měsíčních fází na úmrtnost, sebevraždy, úrazovost, domácí násilí, výskyt nemocí, epilepsii, porodnost, přírodní katastrofy nebo zemětřesení.

To je dost možné, jen nevím, co se tím skeptici snaží říct. Asi to souvisí s tím, že věda hledá odpovědi na špatně položené otázky. Je to jako prohrabávat množinu geometrických tvarů všech velikostí a složitostí od trojúhelníků po různé kosodélníky a pak prohlásit, že zelená barva, o které astrologové mluvili, v té množině nebyla. Věda stále na věc hledí opravdu špatně a dokud budou probíhat výzkumy, které nepovedou k prokázání toho, zda astrologie funguje, nikdy se neprokáže. Kdyby nějakou kauzalitu nebo souvislost mezi lidskou povahou a datem narození opravdu chtěli najít, věřím, že by ji stejně jako já i tisíce astrologů našli. Tím chci říci, že je nesmysl hledat spojitost mezi měsíčními fázemi a například epilepsií. Tudy cesta nepovede.

Poloha Slunce a planet vůči souhvězdím. Věda tvrdí, že projekce souhvězdí se vlivem precese zemské osy posouvá. Že od doby, kdy byla astrologie vytvořena, se již veškerá znamení posunula. Je fakt, že toto potvrdila nejen NASA, ale je možné toto sledovat přímo na nebeské sféře. Tedy ten, kdo má astronomické znalosti ví, kde se které souhvězdí nachází, a ví, jaké je datum, si může všimnout, že rozhodně pro průchody souhvězdími neplatí data, která uvádí astrologie. V nějaké době na toto téma vyšlo i pár oficiálních článků od renomovaných astronomů a toto uvádí navíc jako další důkaz nefunkčnosti astrologie. Protože ten, kdo je podle nich například VODNÁŘ, není ve skutečnosti VODNÁŘ, ale RYBA, a tak se údajně celá astrologie sype na prach.

Opět se však jedná o nepochopení astrologie. Astrologie, alespoň podle toho, co vím já, nepředpokládá vliv jednotlivých souhvězdí, ale planet a období rozdělených na dvanáct úseků, které odpovídají zhruba souhvězdím. Zvěrokruh byl před tisíci lety rozdělen na dvanáct částí a těm byl analogicky přiřazen název dle souhvězdí, která odpovídala dané nebeské sféře v té době. Z toho by se dalo usoudit, ve které době byla astrologie ustavena. Nikterak to nesouvisí s tím, zda je někdo VODNÁŘ nebo třeba RYBA, protože důležité je časové období, nikoliv to, kde zrovna leží to či ono souhvězdí. Kdyby tedy dnes vznikala astrologie, zvěrokruh by byl trochu jiný. Dost možná by neměl 12 znamení, ale třeba 16. I to by mohlo fungovat, protože každé jednotlivé znamení se dá částečně dle povahy dále dělit. Lze se ale rovněž domnívat, že bychom jednotlivým obdobím nedali názvy dle souhvězdí, ale třeba dle událostí, které se kolem nás staly, nebo dle úplně jiného moderního vědeckého klíče, než uvažovali dříve. Ani to by však nemělo vliv na to, že dané období zvěrokruhu má po tisíce let stále stejné vlastnosti a vliv. Tedy lidé ve znamení VODNÁŘE by měli i tak stejné vlastnosti, jen by se nejmenovali VODNÁŘ. Pro zajímavost přikládám data průchodu jednotlivých znamení, tedy souhvězdí s názvem znamení tak, jak je tomu dnes.

  • Kozoroh – 20. leden až 16. únor
  • Vodnář – 16. únor až 11. březen
  • Ryby – 11. březen až 18. duben
  • Beran – 18. duben až 13. květen
  • Býk – 13. květen až 21. červen
  • Blíženci – 21. červen až 20. červenec
  • Rak – 20. červenec až 10. srpen
  • Lev – 10. srpen až 16. září
  • Panna – 16. září až 30. říjen
  • Váhy – 30. říjen až 23. listopad
  • Štír – 23. listopad až 29. listopad
  • Hadonoš – 29. listopad až 17. prosinec
  • Střelec – 17. prosinec až 20. leden

Vlastnosti člověka narozeného v určitém znamení. Skeptici tvrdí, že rozsáhlé studie s mnohatisícovými soubory nezjistily žádnou korelaci mezi datem narození a osobními vlastnostmi a inteligencí člověka. Stejně tak se nenašel vztah mezi těmito vlastnostmi a narozením v určitém znamení.

Toto je velmi silné tvrzení ze strany skeptiků, avšak věřím, že je pravdivé. Nicméně mě stačilo pár let pozorování lidí a korelaci jsem sám osobně zjistil. Jak dlouho tedy jeden takový jejich výzkum probíhal? Nechce se mi věřit tomu, že nehledě na mé osobní zjištění by na světě neexistoval nikdo jiný, kdo by tuto korelaci nenašel. A to s ohledem na to, že astrologii věří a používají miliony, ne-li miliardy lidí po celém světě. To všichni lžou a jsou šarlatáni? Naopak vědecké studie, které jsem byl schopen dohledat, bývají přinejmenším sporné. Hodně jsem se zabýval studiem některých psychických poruch, které jasně ukazují na vliv data narození v některých případech. O tom budu psát v jiné části. Stejně tak byl popsán takzvaný Mars efekt, o kterém jsem se již zmínil. Mars efekt, tedy statistické dokázání vlivu planety Mars na úspěšnost sportovců. V tomto bodě jsem se dostal opět do schizofrenní situace. Věda údajně tvrdí, že astrologie nefunguje, ale já mám podloženo statisticky, že funguje. Nutí mě to ptát se, jak tedy údajné mnohatisícové testy probíhaly? Kdo se jich účastnil? Zkoumali horoskop skutečně dobrých astrologů? Nebo odhadovali povahu člověka z fotky tak, jako já? Domnívám se, že na poli vědy dosud nebyl nikdo, kdo by se astrologii pokusil skutečně empiricky prokázat. Na poli vědy byl však vždy někdo, kdo se snažil dokázat tzv. Forerův efekt. Například nedávná studie, která byla dělaná elektronicky formou ankety, údajně zjistila, že astrologii věří lidé s narcistickou poruchou a nižším IQ. To byl závěr studie. Ovšem z výše uvedeného by se dal udělat i jiný závěr, pokud bychom použili hrstku kritického myšlení. A to takový, že lidé s nižším IQ a narcistickou poruchou nemají problém odsouhlasit či se přihlásit k čemukoliv. Kdyby se studie dotazovala i na UFO, jsem přesvědčen, že by vyšla podobně. Pak bychom se dočetli v titulku studie: „Na UFO věří narcisti s nižším IQ.“ To by se však nehodilo, protože na UFO, respektive na jiný život, věří i spousty dnešních vědců. Stejně tak astrologie rozhodně není jen o horoskopech. Respektive horoskop je sice její součástí, ale vždy se jedná spíše o umělecké dotvoření určitého stavu na nebeské sféře. Pokud provádíme tedy studie a statistiky z uměleckých děl, které jsou svým způsobem od podstaty vágní, nemůžeme se divit, že nic nezjistíme.

Znalost data narození. Skeptici říkají, že většina lidí nezná své přesné datum narození, tedy nezná přesnou hodinu, která je pro výpočet horoskopu potřebná. Přesto ale astrolog horoskop vypočítá.

Zde se jedná opět o totální nepochopení astrologie ze strany skeptiků. Znalostí přesné hodiny narození získá astrolog v horoskopu pouze malou část. Už jsem o tom psal výše. Další části astrolog spočítá dle data a informací, které má. Tedy bez znalosti přesného času narození sice dostanete osobní horoskop, ale ne tak přesný, jako kdyby astrolog mohl pracovat i s přesným časem. Je to celkem jednoduché. Každý údaj tvoří jen část, nikoliv, že způsobí nemožnost výpočtu. Opět analogie s autem. Astrolog pozná auto a nějaké části jeho vybavení, ale ne všechny, protože tím, že nemá například hodinu narození, nemůže otevřít kapotu a podívat se na motor. Ví ale, jaké má auto barvu, že má kožené sedačky a na tachometru 240 km/h. Neví však například, jak hlasitý bude motor při této rychlosti, nebo kolik má válců. Což může být někdy zásadní, někdy absolutně irelevantní. Záleží, jaká je otázka. Tedy kolik má auto válců? Nebo , pojede auto rychle? Na druhou otázku odpovíme i bez pohledu pod kapotu.

Testy nepotvrdily platnost horoskopů. Byly provedeny stovky testů platnosti horoskopů v desítkách nejrůznějších modifikací. Byly to testy empirické, statistické i dvojitě slepé. Všechny vyzněly v neprospěch astrologie. Bylo například zjištěno, že 90 % osob považuje náhodně vybraný horoskop z kalendáře za svůj osobní horoskop. Nebo, že osoba nepoznala svůj vlastní horoskop mezi deseti předloženými. Rovněž, že astrolog nedokázal přiřadit horoskop k exaktně provedenému osobnímu dotazníku. A také třeba, že klient popisoval horoskop jako zcela přesný popis své osobnosti, i když v něm byly pojmy změněny v opak.

Na začátek odpovědi bych chtěl zdůraznit, že sestavování a vykládání horoskopu nepovažuji za důležité v prokázání vlivu astrologie. Vnímám horoskop jako umělecké dílo, které zobrazuje dění na nebeské sféře, ze kterého lze něco vyčíst, a rovněž nějak vyložit a nějak popsat. Rozumím základním aspektům, jak se zhruba počítají, ale nikdy jsem se problematikou příliš nezabýval podrobně. Jak jsem již uvedl, vzhledem ke složitosti horoskopů bych klidně i zpochybnil astrology, kteří se na takových pokusech a experimentech podíleli. Mohla jich být dobrá jen hrstka. Jsem opravdu zastáncem toho, že astrolog není každý, kdo si tak říká. Někteří jsou skutečně esa ve svém oboru, jiní spíše kecalové, co se snaží si vydělat. Avšak i z kecala se může postupem času dobrý astrolog stát. Další důležitá věc je oddělit osobní horoskopy od horoskopů těch, co předvídají nějaké události. A rozhodně je důležité uvědomit si takzvaný Forerův (Barnumův) efekt, kterého nemalá část lidí využívá ke svému prospěchu či obohacení se na různých webových stránkách. Některé studie jsem si pročítal a překládal a není úplně pravdou, že by všechny jednoznačně vyšly v neprospěch astrologie, jak tvrdí skeptici. Minimálně ne v neprospěch astrologie, ale v neprospěch oněch horoskopů, které byly předmětem těchto studií, a s tím se dá souhlasit. Horoskop je vždy něco, co jedinec, astrolog, na základě něčeho sestavuje. Některé horoskopy jsou psané tak vágně, že je lze skutečně přiřadit komukoliv. Když si přečtete svůj týdenní horoskop někde v novinách, zjistíte, že by na vás mohl sedět i téměř kterýkoliv jiný pro jiné znamení. Právě tomu se říká Forerův efekt. Jedná se o zkreslení našeho myšlení, kdy pokud nám někdo předkládá nějaký vágní popis, máme tendenci mu důvěřovat a považovat ho za vlastní, tím spíše, pokud jsme podrobeni nějakému experimentu a ten nám předkládá jistá autorita. Už tím, že nám takový test někdo předloží, máme tendenci pokusit se uspět. Máme obecně tendenci autoritám věřit a je nám blbé odmítat to, co nám předkládá. Je nutné si uvědomit, že cokoliv slovně popsané v astrologii může být zavádějící nebo nepřesné, proto já na popisy moc nedávám. Ale jiní to vidí jinak, vidí astrologii jako jakési umění. Důvěřoval bych opravdu renomovanému výpočtu horoskopu a předložení takového horoskopu s vysvětlením aspektů, nikoliv vágnímu popisu. Tedy například, že mám-li v horoskopu planetu Mars v nějakém blbém aspektu, znamená to pro mě nevýhody vzhledem k aspektům jiným, třeba k aspektu s planetou Saturn. Kdyby studie probíhaly takovýmto způsobem, tedy i testované subjekty by měly astrologické znalosti a nefiguroval by ve studii popis horoskopu, studie by měla úplně jiný rozměr. Ve většině případů těchto studií je patrné, že šlo o potvrzení Forerova efektu, o kterém víme, že funguje. Však na jeho základě právě často fungují horoskopy v časopisech.

Nejznámější pokus, na kterém stavěli další, byl ten, ve kterém jeden profesor řekl svým studentům, že dokáže odhadnout jejich povahu. Nadepsal několik obálek se stejným popisem a ty jim poté rozdal a studenti měli doma za úkol ohodnotit přesnost popisu vzhledem k jejich povaze. Popis byl tak vágní, že by seděl na kohokoliv. Obsahoval věty typu:

  1. Máte velkou potřebu, aby Vás druzí lidé obdivovali a měli rádi.
  2. Máte tendenci být sebekritický.
  3. Máte velký potenciál, který ale nevyužíváte.
  4. Jste schopen kompenzovat své osobností slabiny.
  5. Vaše sexuální potřeby Vám přináší problémy.
  6. Navenek působíte disciplinovaně a zdrženlivě, uvnitř ale máte tendenci být znepokojený a nejistý.
  7. Někdy pochybujete o správnosti svého rozhodnutí a konání.
  8. Preferujete jistou míru změny a rozmanitosti a jste nespokojen, když jste omezován zákazy a limity.
  9. Jste na sebe pyšný, protože přemýšlíte samostatně a tvrzení druhých nepřijímáte bez pádných důkazů.

Vzhledem k tomu, že máme tendenci autoritě důvěřovat, můžeme se domnívat, že studenti popis a svou osobu důkladně neanalyzovali a místo toho s profesorem často spíše slepě automaticky souhlasili. A to i proto, aby v testu uspěli, neboť nevěděli, co je čeká. O tohle se stará samozřejmě naše ego, které nedovolí svědomí neuspět. Našlo se pár jedinců, kteří se vším nesouhlasili (jejich ego nedovolilo si lhát). Statisticky však vyšlo, že popis seděl na každého. Tento konkrétní experiment však také mohl být ukazatelem něčeho jiného a sice, že studenti jistého ročníku mohli mít shodný rok narození. Tedy část povahy měli opravdu stejnou. Například na základních školách, kde jsou napříč třídami stejné ročníky, lze také sledovat jisté podobnosti v základním chování dětí oproti třídě jiné, mladších či starších žáků. Tak jako tak experimenty tohoto typu se vždy dělají spíše za účelem potvrzení Forerova efektu. Pokud provádíme test Forerova efektu, musíme si být vědomi efektu s autoritou a předem testované subjekty upozornit na možnost odmítnout tak, aby z psychologického hlediska necitili vinu, že nesouhlasí s tím, co jim autorita předkládá.

Úspěšnost osobní a partnerské prognózy podle horoskopu. Skeptici tvrdí, že astrologové jsou dobří psychologové a proto, když k nim klient přijde, ho přečtou podle jeho řeči těla, odhadnou a na základě toho mu poví vše, co si myslí, že chce daný klient slyšet, a to jak v rovině partnerské, tak osobní.

Tento argument je absolutně mimo a jen dokazuje, že dotyčný skeptik u astrologa nikdy nebyl, a už vůbec nedomyslel takzvanou telefonickou astrologii. U ní klient astrologa ani nenavštíví, ale pouze mu sdělí na dálku své datum narození. I podle toho je astrolog schopen přibližně popsat klientovu povahu. Takže nemůže fungovat žádný z psychologických efektů ani takzvané „chladné čtení“. Chladné čtení je psychologický efekt, kdy právě různými sugestivními dotazy nenápadně o osobě něco zjistíme a tím jí dáme důvěru, že toho víme hodně. Kdyby to bylo, jak vědci tvrdí, existovaly by na světě statisticky miliony, ne-li miliardy podvedených lidí skrze telefonickou astrologii, která by tak byla založena pouze na úplném slepém si vymýšlení. Což se evidentně neděje.

Rizika astrologie. Skeptici tvrdí, že astrologie může mít neblahé dopady na jedince i společnost. Na základě mylných horoskopů může docházet ke špatným zdravotním diagnózám nebo ke špatnému určení některých událostí, které poté mohou vést k chybnému chování lidí, kteří takovým předpovědím uvěří.

Rozhodně s tímto bodem souhlasím. Nikoliv však v tom, že rizikem je právě astrologie, nýbrž astrologové, kteří horoskop sestaví špatně a klienta dostatečně neupozorní. Naopak, budu mít jednu celou sekci o obrovských přínosech astrologie, respektive poznání psychologické stránky člověka podle data narození. Přínosy mohou být obrovské například v medicíně. Existují i lékaři, kteří jsou toho názoru, že lékař, který léčí slepě bez astrologie, je šarlatán. Astrologie totiž může vědět mnohem víc o našem zdraví, než si kdo umí představit. Hlavně v oblasti psychologie a psychických poruch.

Dvojčata. Často dostávám dotaz, jak je to vlastně u dvojčat. Je to jeden z běžných skeptických argumentů. Lidé znají jednovaječná dvojčata, která se chovají odlišně. Jsou jiní.

U dvojčat je to tak, že nejsou jiný. Respektive nejsou jiný ve smyslu povahy. Povahu mají stejnou, ale záleží na tom, co si například určí jako životní cíl. Jedno dvojče si vybere sport, druhé spíše hudbu. Například budou-li dvě dvojčata zpěváci, jeden rockový, druhý spíše romantický. Závisí na tom, co si vybrali za styl a podle toho do toho stylu vstupují se svou povahou a mentálním věkem. Pokud budou oba například BERANI, půjdou do toho oba uplně naplno. Rockový zpěvák do toho půjde naplno a bude agresivní, mezitím co ten druhý, co si vybral romantický styl, půjde naplno do romance. Bude tedy uplně romantický, což je diametrální rozdíl od uplně agresivního. Oba dva jsou z určitého pohledu uplně jiní, ale přitom mají společné to, jak naplno do své záliby a stylu jdou. To samé ve sportu. Budou-li dvojčata ve znamení VODNÁŘE, jedno malíř a druhé sportovec, budou rovněž působit rozdílně. Každý však půjde do svého zaměření svou povahou. VODNÁŘ bude malovat obrazy jako z jiného světa, takové, jaké nikdo nekreslil. Sportovec bude zase do svého sportu zapálen a bude vymýšlet nové postupy tak, aby on byl ten, který vyhraje. Opět využije svou povahu k tomu, aby udělal něco, co jiný před ním ne. Na první pohled to bude vypadat, že jsou oba úplně jiní. Jeden je nadaný umělec a druhý vytrvalý sportovec. Nezáleží však na zaměření, ale právě na tom, jak svou povahu do onoho zaměření vložíme.

Astrologie není moderní věda. Podle světové vědy i skeptiků je astrologie pseudověda. Tedy šarlatánský obor, který se snaží vědecky tvářit. Zatímco každý vědecký obor se různě mění a mění svá paradigmata, tedy to, jakým způsobem a postupem se dané věci zkoumají a měří, astrologie je neměnná a daná.

Takže to, že je astrologie daná, z ní podle vědců dělá nevědeckou oblast. Hlavní důvod, proč věda stále mění svá paradigmata, je ten, že se věda neustále mýlí. A to hlavně díky novým a novým objevům. I v astrologii existují nové objevy. Astrologie, respektive vliv data narození na povahu, má svá pravidla, která nelze ale na základě vědeckých poznatků měnit. Lze je pouze používat buď úzce nebo široce. Pro jejich pochopení a vysvětlení jejich mechanismů a aplikaci do moderní psychologie je však nutný vědecký přístup.

Závěrem této části bych chtěl říci, že jsem se zabýval mnoha názory skeptiků a většina z nich vychází z čistě odmítavého postoje k věci. Aby taky ne, když jsou to skeptici 🙂 Role skeptiků je ve společnosti absolutně důležitá stejně, jako role lidí, kteřé všemu hned uvěří. Pokud byl prováděn nějaký pokus či experiment, automaticky na něj bylo často bohužel nahlíženo jako na experiment, který má za cíl doložit, že astrologie nefunguje, nikoliv pokusit se prokázat, že by fungovat mohla. To jsem vyvodil často právě ze závěrů některých studií. Kdyby totiž někdo z vědců opravdu chtěl astrologii ověřit, nikdy by nepoužíval ty metody, které vedly k jejímu neprokázání. Respektive nezkoumaly by se například horoskopy, ale jako první předpoklad dobrého výzkumu by bylo vymyšlení unikátní metodiky, která by jakýkoliv vliv mohla prokázat. Výzkumem horoskopů totiž nezkoumáme astrologii jako takovou, nýbrž práci umělce. Existují osobnosti vědy, které se pokusily prokázat funkčnost astrologie, avšak většinou názorů skeptiků byly jejich práce a statistiky rozdupány nebo prohlášeny za špatné či statisticky nevýznamné. Kolik vědců by se chtělo dobrovolně mýlit? Kupříkladu jedna manželská dvojice vytvořila svou vlastní studii, ve které vliv data narození prokázala. Věda se s tím ale nechtěla smířit, a tak výsledky zpochybnila s tím, že jim testované subjekty mohly říci špatná data narození. Takto jednoduché to je. Ptejme se proč. Skeptici a někteří vědci jsou natolik zaujatí, že se dopouští základní chyby nepoužívání kritického myšlení, protože automaticky považují za fakt, že astrologie nefunguje, tedy, že datum narození na nás nemá žádný vliv. Tyto názory bez dalších bližších přezkumů mezi sebou sdílí a předávají si je. Aniž by si uvědomovali, že mezi častými prohlášeními o kritickém myšlení jej sami ztrácejí. Nerad bych však generalizoval, neboť věřím, že i mezi skeptiky se najdou lidé, které může poznání něčeho, co měli dříve za předmět skepse, obohatit. Nikdo z nich se však nezabýval čistě výzkumem samotného vlivu data narození například na vizuální stránky člověka. I pro tento fakt vznikl web Paralelní Věda.

-MH-

Na veškeré články a duševní vlastnictví se vztahuje autorské právo.